Bodnutí štírem

14. ledna 2013 v 15:27 | Matouš Pavlík |  jak přežít útok divokých zvířat
Když procházíte opuštěnými tropickými či subtropickými oblastmi, může se vám velmi lehce stát, že narazíte na různé druhy štírů. Tito živočichové žijí ve většině případů samotářsky a skrývají se do různých štěrbin mezi kameny a pod kůrou. Některé pouštní druhy se před sluncem zahrabávají do písku. Právě to je na nich nejnebezpečnější. Takový druh je například Štír tlustorepý (Androctonus australis), žijící v jižní Africe. Na bodnutí tímto štírem ročně umírají desítky lidí. Nebezpečí však nespočívá jen v jeho jedovatosti, ale spíše v nevhodnosti úkrytu, který si pro svůj denní pobyt v poušti vybírá. Když jsou tito štíři přes den zahrabání někde v duně, může se tak lehce stát, že na ně i opatrný chodec šlápne. Štíři obvykle nebodají, když je někdo nevyprovokuje, ale uznejte sami, že kdyby na vás nečekaně někdo šlápnul, asi by se vám to příliš nelíbilo. Proto je vhodné vzít si do pouště vysokou a pevnou obuv.
Také byste si měli dát pozor, když v takovéto krajině přespáváte. Přes noc jsou škorpioni velmi aktivní a k ránu hledají skuliny, kam by si zalezli, aby se uchránili před sluncem. Právě takovým úkrytem se může lehce stát vaše kapsa, nebo svlečená bota. Když tedy k večeru uléháte a sundáte si boty, přetáhněte přes ně ponožky, aby se zabránilo vstupu nevítaných návštěvníků.
Štírů existuje 600-800 druhů. Každý druh je jinak jedovatý a přesto, že se dá jedovatost přibližně určit, nikdy si nemůžeme být jisti. O štírech se říká, že čím menší, tím jedovatější. To je však pravda jen asi ze čtvrtiny. Jestli chcete blíže určit jedovatost, daleko lépe se osvědčí pozorování na klepetech a bodci. Škorpioni, kteří se specializují na lov pedipalpami mají mohutná klepeta, kterými snáze drtí svou kořist. Takoví štíři bývají většinou méně jedovatí. Druhy s malými klepety používají spíše bodec k ochromení kořisti. Ty mají tedy jedu víc. Jak už jsem však psal, nikdy se na to nemůžeme plně spoléhat. Právě druh Androctonus australis, disponující celkem silným jedem, má klepeta střední velikosti. O něm nám zase více řekne opravdu velmi silný ocásek, který je už na pohled nacpaný jedem.
O štírech si často lidé myslí, že všichni způsobují smrt. To je velký omyl. U většiny druhů obvykle nastane nějaký otok či zdravotní potíže (záněty,horečka). Smrtelných druhů je však velmi málo. Většina spadá do čeledi Buthidae. Žádný z nich však neznamená stoprocentní smrt. U nejnebezpečnějších jedinců bývá riziko smrti 1 % u dospělých lidí, 5 % u školních dětí a 20 % u kojenců.
Když dojde na bodnutí (to však jen při velikém podráždění), je třeba vědět, co v dané situaci dělat. Někteří škorpioni mohou způsobit dočasnou obrnu (24 - 48 hodin). Když máte k dispozici studenou vodu, polijte si s ní štípanec, abyste zmírnili otok. NIKDY nelijte na ranku horkou vodu. Ta by totiž zapříčinila rychlejší proudění krve a roznesení jedu dále po těle. Také NIKDY ránu nevysávejte. Nevíte, jak silný jed máte v krvi a rozhodně by nebylo dobré, aby se vám dostal také do úst. Je-li štír jedovatý, raději celou končetinu zaškrťte, abyste zabránili proudění jedu dále do těla. V nouzových situacích, kdy je ohrožen váš život, můžete nechat krev s jedem z rány vytéct.
Když však bodnutí pochází od nepříliš jedovatého druhu, nechte jej tak jak je. Většina hmyzích bodnutí se hojí sama.
 

127 hodin

1. října 2012 v 17:11 | Matouš Pavlík |  Filmy
Strašlivý příběh Arona Ralstona, který se udál v kaňonu Blue John Canyon dal námět pro film americkému režisérovi Dannymu Boylovi. Roku 2010 byl vydán podle Aronovy nehody dobrodružný životopisný film 127 hodin.

Aron Ralston se jednoho dne rozhodl, že se vydá na Canyoning do Blue John Canyon v Utahu. Jeho výprava však skončila velikým problémem. Při průchodu kaňonem omylem uvolnil veliký balvan, který se zasekl mezi dvě skalní stěny a přiskřípl Aronovi ruku. Ten zůstal uvězněný, protože paže nešla z pod balvanu vytáhnout. Jediný opracovávací nástroj, který měl k dispozici byl multifunkční nožík. Začal tedy pomalu otesávat kámen tak, aby svou paži uvolnil. Ničeho tím však nedosáhl, pouze ztupení nože. Pokoušel se dokonce zhotovit i primitivní kladku, pomocí níž by kámen mohl vytáhnout. Bohužel neúspěšně. K pití měl jen 350 ml vody, což mu nestačilo, ani když pil po malých dávkách. Po třech dnech byl nucen pít svou moč. Nůž, který měl po ruce mohl také použít k amputaci ruky, naděje ale byla velmi malá, protože ztupený nožík by jen těžko mohl přeřezat loketní i vřetenní kost.
Pátý den se Aron dostával do těžkých halucinací z nedostatku vody. Přišel však na to, jak si šikovně ruku zlomit, aby se mohl postupně odřezat. Pahýl, zbývající po uřezané ruce, zamotal do kusu hadru, a vydal se pryč z kaňonu. Musel ujít ještě 13 kilometrů pod horkým sluncem, než narazil na skupinu turistů, kteří zavolali vrtulník.

Jak si udělat brčko na filtrování vody

12. listopadu 2011 v 13:14 | Matouš Pavlík |  voda
Konečně jste u cíle! Povedlo se vám najít malou loužičku vody na spousty km čtverečních v nehostinné krajině. Dobře, ale co teď? Nebudete přeci pít vodu, co tam leží bůh ví kolik týdnů... Navíc má hnědou barvu. Použijte filtrační brčko ! (tuto metodu používal Bear Grylls, když přežíval v poušti Baja v Mexiku)
Popis výroby je následující :
Najděte nějakou rostlinu s dutým stonkem (např. rákos nebo něco podobného). Vyrobte ze stonku brčko. Hlavně, aby se skrz něj dalo nadechnout. Do něj dejte nejprve uhlíky z ohniště, které pohltí škodlivé látky a pak tam nacpěte trochu trávy, která má za úkol zachytit větší nečistoty. Pak si odpárejte dva kousky svého trička a překryjte jimi oba konce stébla. Nyní je pití přes brčko daleko bezpečnější. S vyplazeným jazykem
 


Útoky šelem - medvěd

9. října 2011 v 19:25 | Jiří Kryštof Jarmar |  jak přežít útok divokých zvířat

Téměř v každé oblasti na celém světě se vyskytují šelmy. Když se někde ztratíte, je tu možnost, že se s nějakou setkáte tváří v tvář. Nepříjemná situace. Avšak jsou tu i možnosti jak se přímému setkání vyhnout. Nyní se vám pokusím trochu poradit.

Setkání s medvědem
Pro medvědy obecně platí, že se dokáží srovnat s prostředím, ve kterém žijí. Proto je můžeme potkat od arktických oblastí až po polopouště. Medvěd se člověku většinou výhýbá. Má velice vyvinutý čich. Tyto tvory musíme respektovat. Když se cítí ohroženi, tak útočí a to nemůžeme dopustit. Když se ocitnete v krajině kde se vyskytují medvědi, dělejte co největší hluk. Třískejte větvemi ho stromy, křičte atd. Medvědovi dáte tak najevo, že jste nablízku a on se vám radši vyhne. Dávejte si pozor okolo vodní plochy. Medvědi velmi rádi loví u vody. A když potkáte hladového jedince, máte zaděláno na problém. Jestliže zaregistrujete přítomnost medvědích mládat, co nejrychleji se vzdalte. Medvědice s mládaty jsou velice agresivní. Při rozdělání tábora zavěšujte jídlo na vysokou větev alespon 20-30m od tábora. Medvědi jsou i v tomto případě velice vynálezaví a dokáží si jídlo sundat. Ale snaha musí být. Když musíte vykonat potřebu, tak jedině do latríny vykopané 20-30m od tábora. Poté zahrabat. Medvědy z neznámého důvodu láká pach lidských výkalů, proto je na to brán veliký důraz. V některých případech se ale přímému styku s medvědem nevyhnete. V tomto případě se snažte medvěda zastrašit (křičte, mávejte rukama, hůlka, vším možným). Některý medvěd uteče, jiný se rozzuří ještě víc. Poté odhodte batoh, tím odlákáte medvědovu pozornost a zkuste utéct. Když ani to nepomůže, skulte se do "klubíčka" a chrante si hlavu. Medvěd je velmi citlivý na čumák. Proto rána nějakou větví přes čumák je také velmi účinná. V krizové situaci se pokuste medvědovi způsobit bolest (dloubání do očí). Každý jedinec se povahou liší a co udělá se dozvíte až v praxi. Samozřejmě nejúčinější zbraní proti medvědům je obyčejný pepřový sprej, který lze zakoupit za 150 Kč. Samozřejmě ho musíte nosit vždy po ruce. při setkání s medvědem na nějaké štrachání v batohu není čas. I přesto jsou medvědi nádherní tvorové a většina úmrtí lidí, za které může právě medvěd je způsobena tím, že člověk ho jakýmsi způsobem dráždil.



útok medvěda :-)



Předpověď počasí

8. října 2011 v 14:33 | Jiří Kryštof Jarmar |  Ostatní

Předpověď počasí

Chcete-li přežít v přírodě, musíte se naučit předpovídat. Tak budete lépe připraveni na to, co přijde. Nechcete přeci stavět přístřešek v noci a v bouřce. Budete-li vědět co pro vás příroda připraví, budete mít možnost se připravit. Předpovídání počasí vám do jisté míry pomůže. Je to však poměrně složité a občas nepřesné. Ale i docela malá pomoc se hodí.

Bezvětří - znamená krásné počasí, ale v brzké době by se mělo zhoršit.
Červánky- ranní červánky předpovídají déšť. Večerní červánky předpovídají pěkné počasí
Snížený tlak- ptáci létají nízko, ryby vyskakují z vody - špatné počasí

Další příznaky pěkného počasí:

Chladné ráno a rosa
kvákání žab
vlaštovky poletují vysoko
večer se může blýskat
cvrčkové cvrkají
pavouci si tkají sítě
ráno bývá mlha

Špatné počasí:

z lesů stoupá mlha
v podvečer obloha zežloutne
žížaly vylézají na povrch
ranní rosa téměř žádná
smetánky zavírají květy
vlaštovky létají nízko nad zemí

MRAKY:
Cumulus - Kopulovité, malé mraky. Předpovídají jasnou oblohu a krásné počasí.

Cirokumulus - Malé, oválné mráčky známy také pod názvem beránky. Znamenají krásné počasí, ale v brzké době může nastat výrazné zhoršení. Když je uvidíte, připravte se, že další den bude pršet.

Stratus - Dlouhé mraky, které se proplétají. Často pokrývají celou oblohu. Jsou doprovázeny mrholením a občas mlhou. Předpovídají špatné, deštivé počasí.

Cirrus - Mraky připomínající šmouhy. Nepřinášejí déšť. Za jejich přitomnosti je krásné počasí, ale po nich příjde deštivo.

Cirrostratus - Vypadá jako podlouhlý bílý závoj. Zvěstí špatné počasí.

Altocumulus - Malé mráčky podobné beránkům. Jsou srovnány v řadě. Při jejich spatření máte nějakých 5-8 hodin čas, než začne pršet.

Altostratus - Pruhovaná vrstva mraků. Předpovídají špatné počasí. Déšť není tolik silný, ale může trvat déle.

Cumunolimbus - Mraky s přezdívkou "hrady" nebo "králové mraků" jsou mohutné, mírně našedlé a často se táhnou velmi vysoko. Přicházejí za teplého počasí, když je dusno. Tito mraky předpovídají velmi silný, dlouhotrvající déšť a bouřky, které jsou občas doprovázeny kroupami.

Nebezpečné situace část 1. led

17. září 2011 v 20:00 | Jiří Kryštof Jarmar |  jak přežít v nebezpečných situacích
V nebezpečných situacích se můžete ocitnout každým dnem. Nebezpečí pro vás znamená jen výlet do lesa nebo výšlap do hor. Může tam na vás čekat řada problémů, s kterými si musíte poradit. Vždy než někam půjdete, informujte o tom někoho, at vás případně hledají. Bez pomoci můžete být ztraceni. Nyní se vám budu snažit popsat, jak se z těchto situací dostat zdráv ven.

1. Propadnutí ledem do studené vody.
V takové situaci se ročně nacházejí tisíce lidí. Někteří ale nejednají zprávně a pokud jsou dále od civilizace, následky mohou být katastrofální. Ocitnete-li se v takovéto situaci, co nejrychleji se dostante z vody. Nejlepší je, pokud máte batoh nebo něco těžkého, vyhodte to na led a snažte se přes to vytáhnout. Pomůže vám to v tom, že na batoh přenesete váhu a nebude vám to tolik klouzat. Batoh posouvejte do té doby, než budete z vody venku. Poté si v žádném případě nestoupejte. Led by se mohl znovu propadnout. Odplazte se od nebezpečného místa dál a až budete mít jistotu, že je led dostatečně silný, doběhněte na břeh. Nenechávejte na sobě mokré oblečení. Poté by mohlo přimrznout ke kůži a následky nejsou zrovna nejlepší. Sundejte ze sebe všechno oblečení at je teplota jaká chce. Po vylezení z vody máte přibližně 5 minut než se tělo podchladí. Proto se musíte co nejrychleji dostat do tepla. Nejlepšé je když si s sebou na vyházku vezmete pro jistotu náhradní oblečení. Potom by se mohlo hodit na zahřátí. Pokud ho však s sebou nemáte, jde do tuhého. Zkuste rozdělat oheň. Když nemáte k dispozici zapalovač nezoufejte. Je výborná metoda, jak ohen rychle rozdělat. Máte-li s sebou foták, rozmontujte ho a podívejte se jestli v něm nejsou lithiové články. Jestli ano, jste zachráněni. Rozmontujte je a vyjměte stříbrný proužek. Ten vložte mezi troud a jehličí. Poté článek pokapejte vodou z patříčné vzdálenosti a začne hořet. Je to nebezpečné, nezkoušejte to doma. Povede-li se to, máte částečně vyhráno. Poté vyhledejte lékařskou pomoc.

PS: Lithiové články se nacházejí i v bateriích. Nebo jsou vyráběny dokonce lithiové baterie.

Baterie s lithiovými články


Padací past - tlučka (2)

27. srpna 2011 v 19:15 | Matouš Pavlík |  pasti
Toto je další typ pastí, kterým se říká tlučky. Tyto pasti fungují na principu spouštěcího mechanismu a smrtícího břemene. S pastí, kterou vám chci ukázat můžete už ulovit třeba i zajíce.
Nejprve zaražte do země na konci rozdvojenou větev. Do této vidlice vložte jinou, rovnou větev tak, aby ve vzduchu tvořila s předchozí větví pravý úhel. Pod její padající konec vložte novou větev, z níž přesně ve středu vybíhá další, daleko užší. Všechny konce tohoto ,,trojklacku" naostřete do špičky. Vrchní špičkou podepřete klacek nahoře, aby nepadal a dolní špičku podložte kouskem dřeva nebo kůry. Na zbývající špici, která ční do prostoru nabodněte návnadu. Vznikl vám jakýsi rám. Na vrchní větev na tomto rámu opírejte těžké kusy dřeva nebo veliké kameny,které budou sloužit jako smrtící břemeno. A past je hotová! Teď nezbývá než čekat, až se něco chytí.Smějící se

Vaření v parní jámě

27. srpna 2011 v 9:48 | Matouš Pavlík |  potrava
Právě jste přišli z dlouhého a náročného lovu a nesete si kořist - králíka. Váš oheň už vesele plápolá a vy ho stahujete z kůže. Říkáte si : ,,Bylo by dobré si ho uvařit nějak, aby mi moc chutnal, když jsem se tolik nadřel na lovu!" Ale jak???
Dobrou metodou jak něco spolehlivě uvařit a zachovat při tom všechny chuťové vlastnosti je vaření v parní jámě. Také se jí říká Setonův hrnec. Je to velmi prosté: Vykopete do země obdélníkovou díru, hlubokou asi třicet centimetrů. Na jejím dně rozděláte oheň. Přes vrch naskládáte příčně rovné větve a na ně položíte kameny. Ty se ohněm rozpálí a spadají dovnitř jámy. Pak jen čekáte až oheň dohasne. Doprostřed díry vrazíte vysokou větev. Pak vystelete dno trávou nebo listy. Do další trávy obalíte své potraviny a vložíte také do díry. Vše znova přikryjete další vrstvopu trávy, až po okraj díry. Vše přikryjete zeminou. Vyndáte z díry zaražený klacek a do vzniklé dírky nalijete vodu. Pak necháte vše dvacet minut v klidu. Po této době vykopáte jídlo ze země a můžete si pochutnávat. Horké kameny ho skvěle uvaří !Usmívající se

Jak poznat čistotu vody a jak ji vyčistit

16. srpna 2011 v 10:53 | Matouš Pavlík |  voda
Je nezbytně důležité použít k pití pouze čistou vodu. Kdyby jste uprostřed divočiny onemocněli, moc by vám to pobyt v přírodě nezpříjemnilo. Zde vám poradím jak pitnou vodu najít a jak ji udělat z nepitné.
Nejpitnější voda jakou v přírodě můžete najít je v podzemí. Pokud se dostanete hluboko do nějakého jeskyního systému a narazíte na vodu, je dozajista pitná, protože se časem přefiltrovala přes písek a skálu. Nikdy nepijte vodu ze stojatých nádrží, protože právě tam se tvoří spousty bakterií. Střední čistotu vody můžete poznat podle některých vodních živočichů, například blešivců a larev pošvatek.
Když si však nejste stoprocentně jisti čistotou vody, můžete ji sami vyčistit. Nejprve je dobré vodu přefiltrovat. Toho můžete diocílit tak, že do čisté ponožky nasypete trochu písku a kamínků a vodu skrz to několikrát přelejete. Pak příjde na řadu povaření. Nalijte přefiltrovanou vodu do plechovky a asi deset minut vařte na ohni. Měla by pak být úplně čistá. Pokud se ale stále bojíte vodu pít, dá se vyčisti speciálními rozpustnými tabletkami, které se dají normálně zakoupit.
Proto vodu raději čistěte!

Lovecká zbraň - bolaso

16. srpna 2011 v 10:26 | Matouš Pavlík |  lov
Při přežívání v přírodě je velmi potřebná dobrá a vydatná strava. Zajistíte si ji lovem. Ulovit takové divoké zvíře není nic snadného a proto se vám budou hodit různé lovecké zbraně. Jednou z historicky nejstarších takovýchto zbraní je bolaso. Zde vám ukážu, jak jej vyrobit a používat:
Bolaso je velmi nebezpečné, proto je důležité zacházet s ním opatrně. Nejprve si opatřete pět nebo šest oblých kamenů velikosti vaší dlaně, 1 m dlouhých provazů a stejný počet středních kožených nebo látkových váčků, tak aby se do nich kameny vešly. Váčky ale nejsou tak nutné.
Do každého z nich vložíte oblý kámen a zavážete jedním z pěti nebo šesti provazů.Pokud nemáte váčky, ovažte pevně jen kameny.Zbylé konce provazů svažte všechny k sobě. A je hotovo! Bolaso je připraveno na lov.
Bolaso je v lovu opravdu velmi užitečné. Dá se s ním chytit i běžící zvěř a dokonce letící pták. Loví se s ním takto: Uchopíte jej za svázané konce provazů a roztočíte. Pak jím mrštíte po dané kořisti. Pokud bolasem zvíře trefíte, klesne k zemi, protože ho bolaso dokonale spoutá a možná ho omráčí nebo dokonce zabije.
Na obrázku vidíte zmenšený model bolasa.
Pamatujte, jestliže máte bolaso a umíte se trefit, nemá nad vámi zvěř šanci!Úžasný

Kam dál