Červenec 2011

Jak přežít útok prasete

31. července 2011 v 15:29 | Matouš Pavlík |  jak přežít útok divokých zvířat
Když jste sami v divočině (to platí i pro ČR), tak můžete být ve velikém nebezpečí ze strany divokých zvířat. V České republice takových hodně nebezpečných zvířat moc nežije. Například v Beskydech mají deset medvědů, deset vlků a jednoho losa.....Šlápnul vedle Takové naše nejnebezpečnější zvíře, které můžete potkat v jakékoli části naší republiky je divoké prase (sus scrofa). Zde vám poradím, jak se vyhnout jeho útoku, či co dělat, když vás napadne.
Prasata zdaleka nejsou takoví zabijáci, jak se o nich často tvrdí. Vlastně mají větší strach oni z vás, než vy z nich. Proto se bližšímu setkání s člověkem většinou vyvarují. Sus scrofy mají vysoce vyvinutý sluch a čich. Nejspíš se tedy radši uchílí do bezpečí, když vás ucítí nebo uslyší. To mě přivádí k dalšímu faktu, že se o vás dozví zcela určitě a to ani nemusíte působit nadměrný hluk, neboť slyší prasknutí větvičky na vzdálenost přes pět set metrů. Také dost záleží na tom, jaká prasata potkáte. Když uvidíte prasečí stádo, jen se je pokuste nijak neohrožovat a nechají vás napokoji, stejně tak čiňte, když se potkáte se samcem samotářem, který na vás také nebude útočit, když se pomalu vzdálíte a nebudete se praseti koukat do očí. Daleko horší je, když narazíte na bachyni se selaty. Ta se o svá mladá prasátka bojí a proto někdy stačí jen aby vás spatřila a mohla zaútočit. To poznáte tak, že se postaví přímo proti vám a začne otvírat ústa a ukazovat vám trháky. V takovém případě máte několik možností. Nesnažte se praseti utéct, je rychlejší než vy. Buď se rychle rozběhnete a vyšplháte na nejbližší strom nebo počkáte až se prase rozběhne proti vám a až bude skoro u vás uskočíte stranou. Prase většinou hází hlavou a snaží se vás nabrat na kly. Když víte, že už mu neutečete, můžete jen udělat, co se radí v podobných případech u mnoha zvířat: rychle se stočíte do klubíčka a rukama si chráníte hlavu. Ochráníte si tak nejzranitelnější místa těla.
Takové případy se však stávají jen málokdy a proto se nemusíte prasat v divočině tolik obávat.

Přístřešek

30. července 2011 v 16:38 | Jiří Kryštof Jarmar |  přístřešky
Ve dne se vám bude příroda zdát neškodná, ale když se ztratíte, tak nejhorší je právě noc. Nedoporučuji pokračovat v cestě v noci, protože terén před vámi bude nejasný a vy můžete lehce spadnout do nějaké rokle nebo průrvy. Proto by jste si měli vybudovat přístřešek. Ten vás ochraní jednak před zvěří a jednak před otravným hmyzem, kterým jsou například komáři. Jsou nebezční hlavně tím, že přenášejí různé choroby. Nepřál bych vám chytit jednu z nich uprostřed divočiny. Přístřešek byl měl být dostatečné pevný, aby vám uprostřed noci nespadl na hlavu, a také dostatečně prostorný. Spánek je důležitý pro dobytí energie. Na takový normální a pohodlný bunkr vám postačí několik větví. Zhotovíte si pevnou konstrukci, na kterou potom nanesete listí, nebo mech. Vnitřek by měl být dostatečně měký a teplý. K tomu vám postačí tráva a mech. Naspod dáte mech a na ten potom trávu. Tak budete v pohodlý a v suchu. Jako polštář můžete použít například nějaký bělomech. To vám zajistí dostatečnou tepelnou izolaci, takže v noci nepromrznete. Zde popíši pár typů přístřešků.

LESNÍ PŘÍSTŘEŠKY

1. kuželovitý přístřešek:
Tento typ bunkru je velice jednoduchý a měli by na něj stačit pouze dvě až tři hodiny. Najdete si nějaký dlouhýc klacek, přibližně 150-160cm dlouhý, velikost odhadnete a zapíchnete ho do země u nějakého vyhlídnutého stromu. Poté ho opřete o kmen, aby nespadl. Vedle něj bude stavět další klacky v rozmezí asi 30 cm. Zastavíte je asi tak do poloviny kmene. Opřete je o kmen a svážete, aby držely. Dále uděláte ,,patro." Vezmeté nějaké kratší klacky a přivážete je kolmo na konstrukci, aby udělali takový oblouk viz obr. 2. To bude základní konstrukce. Na ni položíte další klacky, na které se potom bude pokládat mech. Mělo by jich tam být dostatek, aby nepropadával mech zkrz. Až uznáte za vhodné, tak mech naskládejte po celém přístřešku. Bude-li to hotovo, je čas udělat si pohodlí. Vystelte vnitřek mechem a trávou. Mech před použitím vždy vyklepte. Přeci nechcete, aby vás uprostřed noci začali kousat mravenci. Na závěr si stačí udělat dveře. Na ty vám postačí kus kůry, nebo větší kus dřeva. Tento přístřešek je určen ke skrčenému ležení. Chcete-li si v noci nohy natáhnout, vybudujte si uvnitř příbytku pro ně komůrku.



2. ,,Nora"
Tento typ je určen především k ležení. Většinou je v něm úzko. Na přespání ale bohatě stačí. Je to velice pevný typ přístřešku, takže se nemusíte obávat jakékoli zvěře. V okolí si vyberte prostor mezi dvěma stromy, aby jste se tam mohli pohodlně natáhnout. Poté najdete nějakou velkou a pevnou větev s vidlicovitým zakončením. Trochu ji zaboříte do země a opřete o strom. Musí tam držet opravdu pevně, aby nespadla. Potom o ni opřete klacky. Naskládejte je všechny vedle sebe tak, aby tam nezůstalá žádná velká díra. Z druhé strany udělejte totéž, ale uprostřed nechte velkou díru jako vchod. Je-li to hotové, konstrukce je na světě. Pod vchod dejte jednu nebo dvě větve na sebe, aby jste zabránili vniknutí menších zvířat (např. hlodavců). Poté to provedete stejně jako s předešlým přístřeškem. Naskládáte na konstrukci mech, listí a kůru. Vnitřek vystelete opět mechem a trávou. Vlastně ho můžete vystlat čímkoliv, co se vám bude zdát za vhodné. Jako dveře poslouží kůra nebo třeba obyčejný špalek.

3. Na přístřešek vlastně ani návod nepotřebujete. Stačí, když máte fantazii a chuť do práce. Přeji dobrou noc. Mrkající

Návody na další přístřešky budu postupem času přidávat. Příště se však dozvíte, jak si zpříjemnit pobyt v lese.

Jak si uvařit čaj

30. července 2011 v 15:18 | Matouš Pavlík |  potrava
Když trávíte čas v divočině, vždy vám pro zahřátí příjde vhod dobrý čaj. Zde vám poradím, jak a z čeho si jej uvařit.
Čaj můžete vařit v obyčejné plechovce nad ohněm. Nalijte do plechovky vodu a do ní nasypte cokoli, co by ji pěkně ochutilo. Můžou to být listy různých bylyn, například kopřivy. Pak máte nejen dobrý čaj, ale i výbornou potravu. Dále můžete váš čaj ochutit jakýmikoli jedlými plody, ať už to jsou šípky nebo jablka. Výborný čaj se dá také udělat z borového jehličí. Nejprve jej rozdrtíte kameny, pak nasypete do vody a asi po pěti minutách vaření na ohni vodu přefiltrujete kusem látky.
Nápadů je jistě spousta, to už záleží na vaši fantazii. Pamatujte že hrnek čaje vám může velmi zpříjemnit pobyt v přírodě.

Hmyz jako potrava

30. července 2011 v 14:55 | Matouš Pavlík |  potrava
Velmi dobrým zpestřením stravy v přírodě jsou bílkoviny. Nacházejí se v jakémkoli mase, vejcích a hlavně hmyzu. Je jednou z nejstarších potravin a i když se vám k jídlu zdá třeba odpudivý, je to velmi výživná strava. Zde vám poradím, jak bezpečně připravovat hmyz a který vybírat za potravu.
1. Nejčastěji jedeným a také nejchutnějším hmyzem jsou saranče, kobylky a cvrčci. Pokud je jíte syrové, nechutnají příliš nejlahodněji. Jejich chuť připomíná starou kůži, kterou si ukousnete z prstu. Navíc je hemolymfa uvnitř jejich těla hrozně studená a moc nedobrá. Když je však povaříte nebo upečete na ohni, dá se mluvit o něčem jiném. Jestli že je zvlášť dobře propečete, hemolymfa se ohřeje a trochu stuhne. Garantuji, že toto jídlo je pak velmi dobré a když jej osolíte, chutná skoro jako pečínka na grylu.
2. Další chutnou potravou jsou dřevokazné larvy. Protože mám rád tesaříky a ostatní druhy brouků žijící tímto způsobem, nikdy jsem je jíst nezkoušel, proto nezaručuji že vám budou chutnat. V různých částech světa se ale tyto larvy jí syrové a myslím že představují dobrou potravu a skvělý zdroj bílkovin.
3. Jedním druhem hmyzu, který se dá najít skoro všude jsou mravenci. Tito tvorečkové bohužel koušou a někteří mají dokonce žihadlo a kyselinu mravenčí, kterou vystřikují na nepřítele. Proto musíte dospělé mravence nejprve povařit, aby jste je zbavili kyseliny a pak je teprve můžete jíst jako takovou mravenčí kašičku. Mravenčí kukly a larvy se dají jíst dokonce syrové protože nejsou ničím nebezpečné.
4. Můžete jíst i různé druhy brouků a ploštic. Vyvarujte se však druhů, které při podráždění vylučují nějakou tekutinu, ať už nepříjemě páchnoucí nebo bez vůně. Bohužel to u některých jde jen těžko poznat. Já jsem například zkoušel kovaříka, který nic obvykle nevylučuje, ale po požití měl odporně hořkou chuť.
5. Můžete se stravovat i dvoukřídlým hmyzem. Vyvarujte se však jakých koli much. Ty jsou přenašeči chorob, neboť sedají na mršiny a trus zvířat. Včely, vosy a sršně jezte jen po odstranění žihadla. Nejlepším dvoukřídlým hmyzem jsou například pestřenky, kterým lidé říkají mylně ,,vosičky".
6. Jíst můžete také různé housenky motýlů. Jezte však jen nechlupaté druhy a ty, které nejsou příliš postře zbarvené.
7. K jídlu jsou také žížaly, těm však musíte před požitím vymáčknout vnitřek těla.
8. Dobrou potravou jsou též mnohonožky, ale ty většinou vypouštějí odporně páchnoucí sekret, takže se jejich požití spíše vyhněte.
9. Klidně se také můžete stravovat hlemýždi a slimáky. Ty však raději povařte, protože se obvykle v jejich orgánech stravují paraziti. Tito parazité mohou totiž způsobovat meningitidu (zánět mozkových blan).
To je vše o hmyzu jako potravě, doufám, že si z toho vezmete ponaučení. Znovu přeji moc dobrou chuť! Mrkající

Bezpečná rostlinná potrava

29. července 2011 v 20:04 | Matouš Pavlík |  potrava
Když se octnete uprostřed neznámé divočiny a rozhodnete se přežít, jednou z nejdůležitějších věcí, které vám možná přijdou na mysl je potrava. Takovým nejvýživnějším a nejvhodnějším jídlem, tedy pokud nechcete jíst hmyz nebo lovit, jsou rostliny. Zde vám poradíme, které z nich se dají bezpečně jíst.
1. Můžete jíst listy různých stromů, kromě těch jedovatých ( v ČR např. akát). Je třeba je ale důkladně rozkousat, aby se jimi nezapříčinil zánět slepého střeva. Je prokázáno, že když sníte listy vrby, mohou tlumit bolest. Zkoušel jsem to, ale bohužel jsou strašně hořké. Když rozmělníte listy javoru získáte sladkou šťávu.
2. Dalším z dobrých materiálů je jehličí. Například jehličí borovice můžete žvýkat po odstranění ostrých konců. Chutná jemě nakysle a nahořkle. Bohužel to není moc výživná potrava.
3. Samozřejmě nejchutnější potravou jsou ale lesní plody - maliny, ostružiny, borůvky., brusinky.....
4. V mnoha příručkách radí jíst žaludy. U těch musíte odstranit svrchní tvrdou schránku, zbytek několikrát vařit a pokaždé vyměnit vodu. Radím ale tento produkt jíst jen v krajních situacích, kdy vám jde opravdu o život. Zkusil jsem to osobně a ručím za to, že žaludy opravdu nejsou nějak moc skvělou potravou. Jejich chuť byla příšerně hořká i po několika povařeních a i když se hodně osolily, stále byly jedno z nejodpornějších jídel, která jsom kdy jedl.
5. Také můžete jíst semena z borových a smrkových šišek. U smrkových semen konstatuji že byla dosti nahořklá, podobně jako smrkové jehličí.
6. Moc chutná jsou semena z bukvic. Nejlepší se skrývají v hnědých zavřených bukvicích.
7. Někdo radí jíst i lopuch. Celá rostlina je ale úplně nechutně hořká (nejvíc květy).
8. Když povaříte mladé lístky kopřivy, máte nejen dobrý čaj, ale i moc chutnou rostlinnou potravu. Listy této rostliny můžete také máčet ve vodě nebo opékat, ale nejsou pak moc dobré.
9. Jezte také různé ořechy, ale dejte pozor na neznámé druhy.(některé mohou být hořké)
10. Výbornou potravu vám zajistí také nezralé kukuřičné klasy.
11. Též můžete jíst květy sedmikrásek a pampelišek nebo prostě trávu.
12. Jako přírodní špagety můžete jíst i kořínky orobince.
13. Stejně tak i kořínky různých bylin, hlavně pampelišky.
14. Mladé, ještě stočené oddenky kapradin můžete povařit a pak jíst jako zeleninu.
Toť ode mne vše. Přeji dobrou chuť!S vyplazeným jazykem