Leden 2013

Bodnutí štírem

14. ledna 2013 v 15:27 | Matouš Pavlík |  jak přežít útok divokých zvířat
Když procházíte opuštěnými tropickými či subtropickými oblastmi, může se vám velmi lehce stát, že narazíte na různé druhy štírů. Tito živočichové žijí ve většině případů samotářsky a skrývají se do různých štěrbin mezi kameny a pod kůrou. Některé pouštní druhy se před sluncem zahrabávají do písku. Právě to je na nich nejnebezpečnější. Takový druh je například Štír tlustorepý (Androctonus australis), žijící v jižní Africe. Na bodnutí tímto štírem ročně umírají desítky lidí. Nebezpečí však nespočívá jen v jeho jedovatosti, ale spíše v nevhodnosti úkrytu, který si pro svůj denní pobyt v poušti vybírá. Když jsou tito štíři přes den zahrabání někde v duně, může se tak lehce stát, že na ně i opatrný chodec šlápne. Štíři obvykle nebodají, když je někdo nevyprovokuje, ale uznejte sami, že kdyby na vás nečekaně někdo šlápnul, asi by se vám to příliš nelíbilo. Proto je vhodné vzít si do pouště vysokou a pevnou obuv.
Také byste si měli dát pozor, když v takovéto krajině přespáváte. Přes noc jsou škorpioni velmi aktivní a k ránu hledají skuliny, kam by si zalezli, aby se uchránili před sluncem. Právě takovým úkrytem se může lehce stát vaše kapsa, nebo svlečená bota. Když tedy k večeru uléháte a sundáte si boty, přetáhněte přes ně ponožky, aby se zabránilo vstupu nevítaných návštěvníků.
Štírů existuje 600-800 druhů. Každý druh je jinak jedovatý a přesto, že se dá jedovatost přibližně určit, nikdy si nemůžeme být jisti. O štírech se říká, že čím menší, tím jedovatější. To je však pravda jen asi ze čtvrtiny. Jestli chcete blíže určit jedovatost, daleko lépe se osvědčí pozorování na klepetech a bodci. Škorpioni, kteří se specializují na lov pedipalpami mají mohutná klepeta, kterými snáze drtí svou kořist. Takoví štíři bývají většinou méně jedovatí. Druhy s malými klepety používají spíše bodec k ochromení kořisti. Ty mají tedy jedu víc. Jak už jsem však psal, nikdy se na to nemůžeme plně spoléhat. Právě druh Androctonus australis, disponující celkem silným jedem, má klepeta střední velikosti. O něm nám zase více řekne opravdu velmi silný ocásek, který je už na pohled nacpaný jedem.
O štírech si často lidé myslí, že všichni způsobují smrt. To je velký omyl. U většiny druhů obvykle nastane nějaký otok či zdravotní potíže (záněty,horečka). Smrtelných druhů je však velmi málo. Většina spadá do čeledi Buthidae. Žádný z nich však neznamená stoprocentní smrt. U nejnebezpečnějších jedinců bývá riziko smrti 1 % u dospělých lidí, 5 % u školních dětí a 20 % u kojenců.
Když dojde na bodnutí (to však jen při velikém podráždění), je třeba vědět, co v dané situaci dělat. Někteří škorpioni mohou způsobit dočasnou obrnu (24 - 48 hodin). Když máte k dispozici studenou vodu, polijte si s ní štípanec, abyste zmírnili otok. NIKDY nelijte na ranku horkou vodu. Ta by totiž zapříčinila rychlejší proudění krve a roznesení jedu dále po těle. Také NIKDY ránu nevysávejte. Nevíte, jak silný jed máte v krvi a rozhodně by nebylo dobré, aby se vám dostal také do úst. Je-li štír jedovatý, raději celou končetinu zaškrťte, abyste zabránili proudění jedu dále do těla. V nouzových situacích, kdy je ohrožen váš život, můžete nechat krev s jedem z rány vytéct.
Když však bodnutí pochází od nepříliš jedovatého druhu, nechte jej tak jak je. Většina hmyzích bodnutí se hojí sama.